AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Podobně jako plážové volejbalistky Kolocová se Slukovou upoutaly pozornost českých mužů, mohl by Jakub Novotný zvednout návštěvnost zápasů na palubce. Minimálně v ženské části tribuny. Ještě před pár lety nebylo jednoduché ho u nás zahlédnout, působil v zahraničí, teď ale bude tento vysoký modrooký sympaťák už druhým rokem hájit barvy extraligového Jihostroje České Budějovice. K tomu si pro zábavu rozjel webový portál o volejbale via-volley, který začíná spolupracovat s AVL.

Proč se via-volley rozhodlo pro spolupráci s AVL, co si od vzájemné spolupráce slibujete?
AVL je velmi významná složka amatérského volejbalu v Čechách. Líbí se nám styl, jakým tato organizace funguje a jak se hráči a hráčky dávají dohromady. Pro via-volley to bude proniknutí právě k těmto lidem.

Účastní se dokonce někdo z vašeho týmu AVL, nebo Kubo, právě v AVL si spousta bývalých volejbalistů užívá svůj volejbalový důchod. Dokážeš si představit něco podobného?
Já osobně bych chtěl ještě nějakou dobu hrát na profesionální úrovni. Ale jakmile půjdu do volejbalového důchodu, tak se určitě na AVL objevím. Jen nevím, na jakém postu, rád bych si zanáhraval (smích).

Je ti sympatické hrát dohromady s holkami?
Velmi sympatické (smích)!. Nevím, jak je to sympatické mé přítelkyni, ale já jsem si to vždy užil. Čtyři plus dva jsem moc často nehrál, ale když jo, pokaždé to stálo za to.

Proč jsi vlastně portál via-volley založil? Co je hlavní myšlenkou?
Náš záměr – společně s Vítkem Rosenbaumem – nikdy nebyl jen komerční. Na takovém webu se moc vydělat nedá, je to spíše dotační projekt (úsměv). Šlo a stále nám jde o to, abychom mohli vyjadřovat své názory a ukazovat náš pohled na volejbal. S příchodem Tomáše Klementa jako šéfredaktora jsme se zprofesionalizovali, na náš vkus někdy až moc (smích), ale pro web to bylo jen dobře. Cílem je stále to samé: informovat o volejbale ze všech sfér a úrovní, které stihneme obsáhnout, a dělat to tak, aby nás to bavilo.

Via-volley na českém webu funguje relativně krátce, lze říct, že jsi spokojený s tím, jak funguje? Plní se tvá očekávání?
Ano, jsme na webu jen asi dva roky. Za tu dobu jsme se stihli stabilizovat, vytvořit team nadšenců, kteří na webu pracují, a myslím, že se postupně dostáváme do povědomí volejbalistů. Samozřejmě jsme oproti větším a zaběhlým webům trochu pozadu, ale rychle doháníme, co se dá. Takže zatím jsem spokojen. I když nedostatků je stále mnoho.

Řadíš se k našim nejlepším volejbalistům, momentálně působíš v extraligovém Jihostroji České Budějovice. Předtím jsi roky trávil v Polsku. Byla to pro tebe příjemná změna jít hrát do Čech?
Rozhodl jsem se vrátit domů po dvanácti letech v zahraničí. Tehdy to byl trochu šok, přeci jen česká extraliga není jako polská PlusLiga (v Polsku je narozdíl od Čech volejbal sportem č. 1, polská liga má lepší úroveň, chodí na ni víc diváků, 6 – 10 tisíc, pozn. autorky). Ale dnes už toto rozhodnutí řadím mezi nejlepší, která jsem kdy udělal. Jak z pohledu volejbalu, tak i z hlediska osobního.

A naopak, proč jsi předtím kývnul na nabídku ze zahraničí?
Byl jsem mladý, dravý, ambiciózní. Chtěl jsem do nároďáku a cesta vedla jen přes kvalitní zahraniční soutěž, tak jsem šel do Francie. Poté přišlo mistrovství Evropy 2001 a pak už to jelo. Taky jsem si chtěl vydělat peníze, kdo by nechtěl...

Kromě Polska jsi však hrál ještě v Itálii, Řecku, Francii. Na které angažmá vzpomínáš nejraději?
Volejbal je nejlepší v Polsku, kuchyně, víno a hory nejlepší v Itálii, moře na Cȏte d'Azur, ženy v Polsku. Každé má něco.

Navíc málokdo je taková nátura, že přestože to zní lákavě, by dokázal takhle cestovat. Jak to vnímáš ty, je to spíš plus, nebo někdy otrava?
Určitě plus. Jen na to musí mít člověk, jak říkáš, náturu. A je pravda, že s věkem to trochu začíná dělat problémy, děti, žena a tak. I když mně spíš dělal problém přechod na usedlejší styl života.

Jde vůbec s takovým „kočovným“ stylem života skloubit rodinný život?
Jde, záleží na životní partnerce, partnerovi, na klubu, jak se o vás postará, a hlavně na tom charakteru. Jsou volejbalisti, co to milují, a pak jsou hráči, kteří po jednom roce venku mazali zpátky do Čech.

Kromě tvého „cestování, jsi taky působil v české reprezentaci, jak na ni vzpomínáš? Mrzelo tě, když ti pak místo „vyfoukl“ Honza Štokr?
Rozhodně nemrzelo. Odehrál jsem v repre deset let, uhrál super výsledky. Samozřejmě se i něco nepovedlo, ale to ke sportu patří. A nechat si vyfouknout místo takovým hráčem, jako je Štokr, je pro mě spíš pocta, odolával jsem mu dlouho (smích).

Dnes není naše repre v moc přívětivém světle, několik hráčů se postavilo proti trenérovi Bernardovi. Souhlasíš s nimi? Kdyby tě oslovil, kývnul bys?
Nekývl, nevydržel bych to fyzicky. Opravdu hodně tam trénují. Věc má dvě strany: se staršími hráči by se měl Bernard umět domluvit, ale ti mladší by zas neměli remcat o každé hovadině. To my jsme nedělali. Nic není černobílé.

Ani letos se českému nároďáku nepovedlo účastnit se olympijských her, naposledy jsme se tam podívali v roce 1980. Opravdu se neřadíme mezi těch 12 TOP českých týmů?
Kvalifikace na olympijské hry je horší a těžší než samotné mistrovství Evropy. Jak stylem, tak kvótou postupujících, tedy turnaj o dvanácti družstvech. A my momentálně nemáme družstvo, které s přehledem uhraje finále nebo medaili na mistrovství Evropy.

Hraješ na postu univerzála. V porovnání s ostatními posty, je to post méně nebo více prestižní?
Určitě více. Znamená to více balonů, více útoků, více bodů, více slávy, více peněz. Ale také více zranění, bolesti a rychlejší odchod do důchodu.

V AVLce systém 5+1, tedy s univerzálem, hraje málokterý tým. V čem je podle tebe – oproti 4+2, hře se dvěma nahrávači, kterou naopak hrajeme nejčastěji – výhoda tohoto systému?
Těžko srovnávat, 5 plus 1 je systém pro profi volejbal moderního typu. Dnes stačí jeden nahrávač a čím více je útočníků, tím lepe. Navíc každý útočník je jinak a vysoce specializován. I u žen už univerzálka umí velmi dobře útočit z doskoku. Takže proč mít dva nahrávače, když můžete mít o jednoho útočníka navíc?

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Barbora Reichová (Sport), Archiv Sport