Z vášně se stalo povolání. Teď dají Happy Divers do světa potápění nahlédnout i hráčům AVL

10.05.2013

Na první pohled nemá Amatérská volejbalová liga s potápěním společného dočista nic. Když se však zapovídáte s Martinem Vrtiškou, jedním ze zakladatelů potápěčského centra Happy Divers, vyvedete se z omylu. Na začátku všeho byl koníček, který postupně přerostl v obrovskou vášeň až se stal nakonec povoláním. Nejprve bylo pár ponorů pro kamarády v lomu, dnes jsou Happy Divers jedním z největších potápěčských center u nás. „A je to skvělá relaxace,“ připojuje Martin Vrtiška.

Happy Divers navíc už brzy začnou odměňovat nejúspěšnější týmy víkendy na letní AVL v Praze.

Jak se vlastně přihodí, že člověk v Praze propadne potápění?
Narodí se na špatném místě, uprostřed Evropy, v zemi bez jediného metru mořského pobřeží. Od malička mě to k vodě táhlo, jedním dechem jsem hltal Verneovky, obzvláště potom Dvacet tisíc mil pod mořem a Dva roky prázdnin. Výjimečné dobrodružství, které nezná hranic. Každou dovolenou jsem jako s malý kluk s rodiči, ať už to bylo u moře nebo u rybníka, trávil s gumovou maskou přilepenou na obličeji. Před osmnácti lety mě k potápění s přístrojem přivedl táta a tenkrát jsme si s parťákem Filipem udělali první potápěčský kurz, který nám umožnil podívat se „až“ do 18ti metrové hloubky.

Zní to jako super koníček, ale vy jste šli ještě dál. Nejen sobě, ale i dalším lidem jste chtěli umožnit podívat se pod hladinu. A tak vznikla cestovní agentura Happy Divers.
Happy Divers vznikly vlastně podobně jako AVLka. Potápěli jsme se a pro přátele rozjeli organizování víkendů na lomech. Filip učil kamarády kamarádů potápět, začali jsme organizovat zájezdy do Chorvatska, Egypta a podobně.

V dnešní době jsme jedno z největších potápěčských center v České republice, kde najdeš vše, co k potápění potřebuješ – obchod, cestovní agenturu, školu potápění od začátečníků až po profesionály, půjčovnu, servisní centrum a klub.

Happy Divers odmění Borce víkendu letní AVL

AVLkaři se mohou těšit na tzv. ochutnávku potápění v bazénu. Naučíme je základům, které musí umět každý potápěč: jak složit výstroj, jak se zanořit a vynořit, jak se pohybovat pod vodou. V plné potápěčské výstrojí navštíví svět ticha pod dohledem instruktora. A když je to chytne za srdce, tak se mohou přihlásit do kurzu pro začátečníky – PADI Open Water Diver. Přijdou k nám na tři přednášky, ještě třikrát skočí do bazénu a potom s námi udělají čtyři ponory na volné vodě a získají potápěčskou certifikaci.

Více informací o Happy Divers najdeš na www.happydivers.cz. Prohlédni si video ze světa pod hladinou!

Být potápěčem. K čemu bys to přirovnal? Dá se to nějak naučit?
Být instruktorem je poslání, předáváme ostatním své zkušenosti a otvíráme jim cestu do jiného světa. Rekreační potápěč, který se chce stát instruktorem, musí nejprve sám získat dostatek zkušeností, odpotápět si to, to se nedá naučit. Na učení dojde až potom: musí si osvojit, jak učit ostatní a hlavně jak předcházet rizikovým situacím. Do instruktorského kurzu se můžeš přihlásit, když máš za sebou alespoň sto ponorů, ale dobrým instruktorem se staneš, až po několika desítkách kurzistů.

Je to drahý koníček?
V porovnání s tím, co všechno můžeš pod vodou zažít, a co ti každý ponor dá, je to za babku. Ale zkusím být tedy na chvíli vážný. Základní kurz Open Water Diver stojí 7 900 korun, kompletní výstroj si půjčíš za pět stovek na den nebo koupíš novou za nějakých čtyřicet tisíc. A takový týden na potápěčské lodi například v Egyptě all inclusive vyjde do 30 tisíc.

Jaké jsou vlastně podmínky k potápění u nás?
Potápění ve středoevropských podmínkách je hlavně o zanoření v zatopených kamenolomech a přehradách, takže o tmavé a studené vodě. Ale hlavní je, že jsi pod vodou. Jak se zanoříš pod vodní hladinu, tak jsi v jiném světě. Slyšíš to ticho, bublání vydechovaného vzduchu, nezvoní tam telefony a nikdo na tebe nemůže mluvit, pohybuješ se ve stavu bez tíže. Potápění je vlastně jediná forma, jak se zbavit gravitace a přesto být stále na Zemi. Je to skvělá relaxace. A v neposlední řadě během takového víkendu v lomu grilujeme a narážíme jeden sud za druhým (smích). Také se potápíme v průzračných vodách rakouských jezer, uprostřed léta pod zasněženými vrcholky Alp,...

Máš svoji nejoblíbenější destinaci?
Lidé se mě často ptají, kde to bylo nejlepší. Odpověď je jednoduchá: všude. Každý ponor má něco do sebe, ať už je to „tancování“ s mantami u Similanských ostrovů v Thajsku, adrenalinové ponory s tygřími žraloky v JAR, v hejnu několika desítek karibských útesových žraloků na Kubě nebo nad nedotčenými korálovými útesy Andamanských ostrovů. Ponory na vracích z druhé světové války v Mikronésii, Chorvatsku nebo Sardinii, ke stále stojícímu kostelu na dně Orlické přehrady, ale i obyčejný ponor nad bahnem Slapské přehrady může být zážitkem.