AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Přes týden v křesle ředitele Modré pyramidy, o víkendu se pětačtyřicetiletý Jan Pokorný mění v toho, kdo má na síti soupeři zabránit dát bod. Je totiž součástí týmu Ibalgin 40, který se v Amatérské volejbalové lize dlouhodobě drží v čele tabulky nejvyšší soutěže.
„Volejbal je pro mě jednoznačně celoživotním sportem číslo jedna. V minulosti jsem ho částečně hrál i profesionálně, ale jak člověk stárne, trošku se posouvá do té amatérské oblasti,“ říká šéf Modré pyramidy Jan Pokorný.
Kromě toho, že se sám soutěže tři roky aktivně účastní, loni se Modrá pyramida stala jedním z partnerů AVL a nasadila do ní i svůj firemní tým, který si říká Mopy.

Jak jste vlastně AVLku objevil?
Před třemi čtyřmi lety jsem volejbal přestal hrát závodně a „naskočil“ do týmu, který AVL hraje už léta. Fascinuje mě na ní jedna věc: dokáže pokrýt širokou základnu lidí od úplných amatérů, kteří volejbal nikdy nehráli a naučili se ho třeba až v dospělosti, až po „vysloužilé“ volejbalisty jako jsem já. AVL dává možnost si i v pozdním věku zahrát velmi kvalitní soutěž, důkazem toho je její nejvyšší liga. Navíc se tam řada lidí zná z aktivního volejbalu. A to je druhá příjemná věc, dnes už AVL přesahuje sportovní laťku, je to i společenská záležitost, kdy tam lidé chodí proto, aby se setkali, popovídali si a udělali si pěkné dopoledne, odpoledne. A tím, že to jsou mixy, potkají se tam muži a ženy dohromady, což není v normálním volejbale běžné. Chlapi jsou ješitní, a tak se víc snaží, ten systém má své kouzlo a dynamiku.

Kapitánkou vašeho týmu je dokonce vaše manželka, jak vám to na hřišti funguje?
Tragédie je, že moje manželka je lepší než já, a tak musím poslouchat. Přitom většinou si člověk na nahrávačky stěžuje, tady to nejde. Hrála dvanáct let extraligu, na střed mi dokáže nahrát odkudkoliv.

Ještě řekněte, že jste se seznámili na volejbale.
Samozřejmě (smích). Hráli jsme tehdy smíšené debly a moje žena byla proti mně. Tehdy jsme prohráli a já ji za to nenáviděl. To jsem ovšem nevěděl, že si ji za rok vezmu. Prostě jsem potřeboval vyhrát, tak jsem si ji vzal a už mi dvacet let zůstala (smích). Navíc je na tom úsměvné, že moje tehdejší spoluhráčka si zase vzala volejbalového parťáka mojí ženy.

Co má společného AVL a Modrá pyramida, proč jste se rozhodli pro vzájemnou spolupráci?
Volejbal je kolektivní sport, kdy ten tým musí táhnout za jeden provaz. A vztah bankéř versus klient, to je vlastně také taková dlouhodobá týmová hra. AVL je stejně jako my po celé České republice. Podobně jako se lidé učí volejbal, je cílem Modré pyramidy  zlepšování orientace našich klientů ve světě financí.

Co to znamená?
Chceme lidi rozumnou a přirozenou cestou posouvat tak, aby viděli, že finance nejsou jen nějaké složité bankovní operace. Chceme lidi postrčit, aby se zamysleli nad svým rodinným rozpočtem, každý by měl v bankovním světě mít nějakého partnera, kterému důvěřuje, může se s ním poradit a vědět, že  rada, kterou od něj dostane, je to nejlepší, co může v dané situaci udělat. Orientovat se dnes v množství produktů a nabídek je dost složité. Modrá pyramida byla dlouhou dobu stavební spořitelna, ale dnes víme, že prodávat stavební spoření nestačí. Proto jsme vstoupili na trh finančního poradenství a chceme nabízet komplexní služby.

Kdyby měl někdo o takovou pomoc zájem, může oslovit přímo na AVL někoho z vašeho Mopy týmu?
Určitě, během prostojů mezi zápasy je možnost se s našimi lidmi pobavit. Je to zase kousek něčeho nového, čím se může AVL pochlubit. Teď tam ještě připravujeme různé finanční koutky. Nicméně tím primárním cílem samozřejmě nebylo vstoupit na AVL a nabízet tam produkty, je to přirozený vývoj, chtěli jsme do AVL vstoupit jako dlouhodobý partner.

V dnešní době firmy šetří. Když se se škrty začalo, ve většině případů se nejdřív sahalo na extra aktivity pro zaměstnance. Vy jste přesto zaměstnancům umožnili AVL hrát.
Realisticky: my nechceme, aby to v naší společnosti bylo jen o práci. Pokud má společnost fungovat dobře, lidé musí mít příležitost setkat se i mimo práci, víc spolu komunikovat a učit se spolupracovat. A k tomu je volejbal ideální.  Naší korporátní kulturou je lidem umožnit dělat i jiné věci, ať už na poli sportovním nebo kulturním. Jsem hrozně rád, že jsme byli schopní Mopy tým vytvořit.
Navíc každý by si měl na sport najít čas, má to vliv na to, jak pak fungujete v práci, na energii, odreagování se. Lidé, kteří se pohybují v kolektivním sportu daleko snadněji komunikují, snadněji řeší problémy. V neposlední řadě nám to dává příležitost ukázat, že i ti bankéři, finančníci, jsou normální lidé.

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Archiv Modré pyramidy