02.10.2013
Doma už Davidu Kučerovi visí stříbrná medaile z krosového mistrovství republiky, té si cení nejvíc. Teď k ní ještě přibyl pohár za nejrychlejší desítku. S časem 0:32:53.4 je student stavební fakulty ČVUT vůbec prvním vítězem závodu Běžím s AVL. Semestr má už v plném proudu, a tak na Ladronku nemusel vážit cestu z Liberce, nýbrž z pražských Petřin.
Běh mu zabírá většinu volného času, a tak jindy vyhledává spíš klidnější činnosti jako je čtení knížek.
Desítku Běžím s AVL si zaběhl nejrychleji. Přijde i na běžce tvých kvalit v průběhu trati nějaká krize?
Dnešní závod byl celkem v pohodě, na osmém kilometru se mi již začaly nohy trochu vzpouzet, ale to je myslím pro všechny celkem standardní záležitost. Pokud by si něco podobného běžec během desítky nezažil, měl by nejspíš zpytovat svědomí, jestli se tak trochu neflákal (smích).
To ty ses asi moc neflákal, vždyť sis vylepšil svůj osobní rekord a v cíli si byl za neuvěřitelných necelých třiatřicet minut – přesně 0:32:53.4.
Ano, povedlo se mi dnes vylepšit svůj osobní rekord, i když pořád vyhlížím i o hodně kvalitnější časy. Popravdě byla teprve moje čtvrtá desítka, takže se ještě na této trati necítím úplně doma.
A kde se jako doma cítíš? Seš spíš na kratší tratě nebo vytrvalec?
Spíš běhám kratší tratě, závody jako tento jsou pro mě příjemným zpestřením. Mimo těch několika málo desítek jsem absolvoval již jen jeden patnáctikilometrový závod. Delší běhy mě zatím až tolik nelákají, možná v budoucnu, vytrvalost člověk nabere snadněji než rychlost, proto dokud to půjde, budu raději vyhledávat závody kratší a rychlejší.
Takže určitě nejsi úplný běžecký benjamínek.
Běhám už celkem dlouho, ani si nepamatuji, kdy přesně nastal ten okamžik, ale velký vztah ke sportu mám už od dětství. Trénuji na poměry běžného člověka celkem hodně, jsou období, kdy běhám každý den a zhruba třikrát do týdne pak místo klusů různých délek zařazuji nácvik tempa.
Blíží se zima, trénuješ i v marastu?
Běhám celý rok, běh je snad nejuniverzálnějším sportem, co se počasí týče, můžu vyběhnout prakticky kdykoliv a kdekoliv, i proto mě běh tolik baví.
Patří do tvého sportovního záběru také volejbal? Ptám se proto, že závod pořádali volejbalisté.
Dá se říci, že jsem z volejbalové rodiny, má sestra je ostatně aktivním hráčem AVL, v Liberci hraje s Bulánky, takže volejbal si zahraji rád a nejraději mám určitě beach. Bohužel kvůli mé zálibě v běhání a studijnímu vytížení se k volejbalu dostanu jen zřídka kdy.
Běžel jsi s přítelkyní Bárou, vítězkou ženské kategorie. Jak jste se o akci dozvěděli? Dáš to i příště?
Běh našla právě má přítelkyně, a to na internetu v termínovce. Myslím, že to je moc hezký závod. Rozhodně bych vyzdvihl prostředí, Ladronka je na Prahu pro silniční desítku vážně příjemná, zejména oceňuji rovinatou trať bez prudších kopců a seběhů. Pokud budu mít chuť na hezkou desítku, určitě se vydám na tento závod i v příštích letech.
Psali jsme také:
Osudová sedma? Bára trénuje i sedmkrát týdně, doběhla sedmá a na vítěze ztrácí sedm minut
Pár i na trati. Desítku na pilotní Běžím s AVL nejlépe zdolali David s Bárou
Volejbal a běh spojuje radost z pohybu. Poběžte s AVL!
Můj první půlmaraton. Nechci myslet na to, že běžím, a tak dojde i na sex
Autor: Eva Fryšarová
Foto: Jiří Částka, www.mediafoto.cz