25.02.2015
Základní částí brněnské 5. ligy (Sašovy divize) projel tým Úplně rovný banán, jak se lidově říká jako „nůž máslem“. I proto získal už letos poněkolikáté ocenění Borci víkendu. Nyní se však musí soustředit na závěrečnou fázi soutěže. Odměnou za dobré výsledky jim bude postup do 4. ligy, který je pro celý tým včetně kapitána Ondry Bolcaroviče vysněný.
V základní části jste ztratili jen tři sety. Jinak bez konkurence. Bylo to tak lehké, jak se zdálo?
Určitě to nebylo lehké, jak se zdálo. Ke každému zápasu je třeba přistupovat stejně, protože nikdy nevíte, jestli se družstvo, které se proti vám postaví, sešlo v plné síle nebo jim chybí klíčoví hráči. Myslím, že zápasy s Bezednými a Gumovými medvídky byly obzvlášť náročné, ale nakonec pro nás měly šťastný konec bez ztráty setu.
Je postup do 4. ligy velké lákadlo?
Když jsme se do AVLky přihlašovali, neměli jsme velké ambice a chtěli jsme si hlavně zahrát. S postupem času, kdy jsme drželi přední příčky tabulky, naše ambice rostly a musím přiznat, že bychom v této chvíli velmi rádi postoupili do 4. ligy a okusili tak vyšší stupeň této ligy.
Na co si dát největší pozor v play-off?
Myslím si, že play-off bude ještě velmi zajímavé a tabulka se bude hodně měnit. My bychom se chtěli hlavně soustředit na naši hru, kterou jsme dosud praktikovali a vyvarovat se zbytečným prohrám setů, který by nás mohly stát postup. Myslím si, že máme velmi dobrou pozici pro play-off.
Těšíte se na vzájemný souboj s Hroznovou Lhotou a bude to klíčový duel?
Těšíme se moc, už jsme se trochu o tom pobavili s Čeňkem (kapitánem Hroznové Lhoty, pozn. red.) a bude to určitě pro nás jeden z nejdůležitějších zápasů v play-off. Je to tým, který má v týmu velmi zkušené hráče, ale my máme zase lepší věkový průměr, takže nám nezbývá nic jiného než je porazit naší dravostí.
Co zdobí vaší hru?
Náš tým je složen z hráčů, kteří volejbalem žijí, a to se promítá taky na hřiště. Je to kolektivní sport a my se snažíme táhnout všichni za jeden provaz, a když se někomu nedaří, snažíme se ho podržet a společně bojovat jako mužstvo. I když jsme se někteří skoro vůbec neznali, jelikož každý hrál volejbal úplně na jiném konci republiky, tak jsme si perfektně sedli jak na hřišti, tak mimo něj a v tom vidím v našem týmu velkou sílu.