AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Ještě loni byl manšaft S peckou nováčkem nejnižší pražské soutěže, nakonec ho však divoká karta z říjnového přípravného turnaje katapultovala o dvě ligy výš. Přitom původně týmu ve finálové bitvě o vstupenku do sedmé ligy prvenství uteklo. Trosky bez budoucnosti družstvo ve zkráceném setu udolali o pouhé dva body. Jenže Trosky pak nesplněním pravidel o divokou kartu přišly, a ta spadla do klína celku kapitánky Hanky Doležalové. Po čtrnácti odehraných zápasech se teď navíc S peckou drží hned na druhé příčce tabulky, potvrdili tak, že se v sedmé lize ocitli oprávněně. „Naprosto neskromně odpovím: Ano, je to dobře (smích). Jsem ráda, že jsme, sice po malých peripetiích, postoupili,“ říká Hanka.

Celou dobu se vám daří, v neděli jste svůj úspěch korunovali pěti vyhranými zápasy v řadě. Může se zdát, že vám poskok o dvě ligy nezpůsobil vlastně ani žádný problém.
Určitě je to obtížnější než v deváté lize, ale posílili jsme a hlavně si chodíme zahrát. S úsměvem a dobrou partu jde všechno hned lépe. I pět zápasů v řadě nebylo lehkých, ale vždycky jsme měli čas si vydechnout a také jsme přišli sedm, takže se chlapi mohli střídat a odpočinout si.

Sledovala jsi jako kapitánka před turnajem, co vás čeká? Měla jsi z nějakého týmu obavy?
Určitě sledovala, a nejen já, ale i spoluhráč Erik Machač a další. Vlastně hned po nástupu do sedmé ligy jsme nevěděli, co máme čekat, a tak jsme do každého zápasu šli jako kdybychom hráli s těmi nejlepšími. Netušili jsme, jaká je úroveň hry a zda tu nebudeme za outsidery. Když jsme nastupovali úplně první zápasy, vůbec jsme netušili, co bude. Jak se pak začala skládat tabulka s pořadím, měli jsme obavy z týmů v čele. Nakonec jsme snad ale nedopadli tak strašně, ne?

To ne, s vedoucím týmem Maestro Club Kolovraty B jste díky tie-breaku utrhli bod a porazili jste našlápnutý Jihostroj Radslav. Ten dokonce právě o této neděli.
Všichni jsme se na ten zápas už dlouho těšili a čekali, kdy se objeví v rozpisu. Byli velice dobří, hodně nás potrápili. Nakonec i my proti nim nastoupili v silné sestavě a sehráli to úspěšně, každý jsme se soustředil na to, co máme dělat, kde máme stát a vyšlo to.

Kromě Jihostroje, potrápil vás ještě někdo ze soupeřů? Přestože jste všechny, Čulibrky, Jako minule, Zbjerné pozůstalosti, Volejbalový klub nezkušených i Jihostroj, porazili.
Každý tým nás trochu potrápil. Každý má svou silnou stránku, kterou musíme odhalit, abychom věděli, jak na ně (smích). Někdy se to povedlo, někdy ne, ale to je přece hra. Vzpomenout musím na zápas z minulého turnaje s Bubu týmem, ten nás potrápil hodně. Tahali jsme se o každý bod, takže jsme se nakonec dostali do tie-breaku, který vypadal nadějně pro Bubu tým. Za stavu 1:8 jsme střídali strany a my prohrávali. Tehdy se celý tým doslova zakousl, jinak to nazvat nejde, a nakonec jsme vyhráli 15:12. I teď jsme na to vzpomínali, hodně nás potrápili, ale i nám dokázali, že se umíme vzchopit.

Co bylo podle tebe v neděli nejsilnější stránkou vašeho týmu?
Určitě dobrá nálada, která panovala celým dnem a to, že jsme se nenechali vyvést z míry. Čekali nás těžcí soupeři a nervy jsme udrželi na uzdě, naopak jsme ani nepřemýšleli, jak by to vše mohlo dopadnout. Prostě jsme nastoupili s tím, že si jdeme dobře zahrát. A každopádně silnou stránkou bylo pole. Nicméně nesmím zapomenout ani na smeč a blok! Celková práce týmu byla velmi dobrá.

Lze vyzdvihnout týmovou oporu?
Myslím, že bez každého člena v našem týmu by to nešlo. Prostě jsme fajn parta lidí, co má společný zájem. Určitě nesmím ale vynechat Maťa Vajdu, což je pro nás veliká opora. Ale jinak i Roman, Petr, Stano, Erik, Lukáš, Vlastík, oba Ondrové a Fanda a v neposlední řadě Jana, Dany a Lenka. Vlastně jsem vyjmenovala celý tým (smích).

Zmínila jsi Dany. Na neděli jsi měla novou posilu na náhře. Danču, která ovšem nikdy předtím nenahrávala. Dle výsledku se ale nejspíš osvědčila.
Máš pravdu, Dany není nahrávačka, ale myslím, že po neděli se jí stala (smích). Naše nahrávačka Janča je už delší dobu nemocná, vypadla nám už na druhý turnaj, takže jsem sháněla náhradu a Dany je človíček plný energie, který umí dobíjet baterky nejen mě, ale bylo vidět, že i celému týmu. Musím ji moc pochválit, byla skvělá!

Po vašem nedělním triumfu jste tedy druzí a můžete tak pomýšlet na postup.
Naše ambice byly takové, udržet se alespoň ve středu tabulky sedmé ligy. Ty náhlé výhry překvapovaly nás samotné (smích)! Ambice nadále nebudeme pokoušet a budeme radši sebevědomí držet hezky na uzdě. Pokud však budeme mít šanci se dostat o ligu výš, rádi se o to popereme.

Chybí vám pár zápasů, může vás vlastně ještě někdo ohrozit?
Určitě, žádný tým není neporazitelný. Takže každý soupeř je pro nás výzvou a samozřejmě i hrozbou, a proto chceme hrát jako doposud, v herní pohodě, klidu na hřišti a třeba se nám to podaří.

Psali jsme také:
No, to mě teda pos**, radují se S peckou. Budou hrát sedmičku, Trosky nedodržely pravidla

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Eva Fryšarová