AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Bobb Kufa je zvláštní týpek. Čas od času se objeví v Beachklubu Pankrác, pobaví diváky, převezme cenu za první místo a zase zmizí. Namátkou v poslední době: loni v červenci Ideastav Cup 2012, měsíc na to v řadě třetí titul kinga českého písku, před týdnem poslední kolo pankrácké zimní extraligy a nakonec v neděli halový mistr republiky. Navíc každou trofej převzal s jiným parťákem. Přestože už od minulé sezóny nastupuje s Honzou Hadravou, zimu tráví v rakouském Klagenfurtu se svého času beachovým párem Martinem Tichým a Honzou Dumkem. Právě s Mártym zaúřadoval na extralize a Dumimu dopomohl k halovému hattricku.

I Bobb si teď, poté, co jeho úspěchy v hale měly spíš sestupnou tendenci (2010 – první místo, 2009 – třetí místo, 2012 – páté místo), připsal třetí titul, doma měl už dva z let 2008 a 2010 s Pavlem Rotreklem.

Rozhovor vznikal bezprostředně po turnaji na afterpárty v Pizzerii Kmotra.

Do finále proti Martinu Davidovi s Jindrou Weissem jste v neděli šli s handicapem jedné porážky právě od této dvojice. Říkám sice handicap, ale lze to tak skutečně vnímat?
Obavy jsme rozhodně neměli, naopak jsme se na ten zápas o to víc těšili, měli jsme jim, co vracet. V prvním zápase jsme prohráli 0:2, protože jsme dělali strašně školácký chyby. Vyhráli, nechci říct zadarmo, hráli skvěle, ale...

Na tu odvetu jsme se těšili, a jak říká Michal Palinek, s jedním soupeřem neprohraješ na jednom turnaji dvakrát. Což jsme potvrdili.

Potvrzuje se to pravidlo často?
Potvrzuje se podle mě skoro vždycky. Když tým prohraje, je pak o to víc namotivovanej do dalšího zápasu.

Jenže v prvním finálovém setu jakoby se vás smůla ještě trochu držela.
To ne. Předtím jsme hráli dva tie-breaky, a ono skončit jeden tie-break, mít deset minut, a pak jít hrát hned další, ještě k tomu finále mistrovství republiky, není úplně jednoduchý. Hlavně psychicky, fyzicky nepočítám. Ještě dojížděla únava, o té v druhým setu už vůbec nemluvím. Ale tam jsme si s Honzou řekli, že to musíme zkusit už jen kvůli těm lidem, který byli zase super a děkuju, že přišli.

A povedlo se.
Prostě jsme to zkusili. Přitlačili jsme na servisu a pak už věděli, že tie-break bude náš. Dostali jsme se nahoru a taky jsme chtěli potvrdit to Palinkovo pravidlo.

Ty jsi právě s Martinem Davidem (na snímku vlevo se snaží zablokovat Bobba) skončil loni na pátém místě. Posunul se za ten rok?
Rozhodně. Když jsme hrál s Martinem loni, byl to v podstatě jeho první větší turnaj mezi českou špičkou. Jsem rád, že jsem ho uvedl do vrcholovýho českýho beache a když porovnám výkony, co předváděl se mnou, a co předváděl dneska, je tam obrovskej růst a dobrá práce trenérů.

Na podobných velkých turnajích se často utkáš i se svým bráchou Davidem. Na extralize jste si to rozdali ve finále, stejně jako na loňském Ideastav Cupu. Ty zpravidla jednoznačně vyhráváš. Nicméně tentokrát ti Dejv sebral set.
A nejen on. Asi jsem tak nějak podvědomě cítil, že to je poslední turnaj halový sezóny, a tak jsem si tu atmosféru užíval...

Schválně sis to protahoval?
Nechci to takhle říkat úplně na rovinu, možná jo... Nebo takhle: vždycky dojde k nějakýmu podcenění. My jsme vždycky vyhráli první set a na konci toho druhýho došlo z mý strany k podcenění soupeře, kdy oni to samozřejmě vycítí a využijí toho. Ale myslím, že pro diváky to bylo jen dobře.

Před pár lety jsi halový mistrovství, a dokonce dvakrát, vyhrál s Pavlem Rotreklem, Lasičkou, jaký byl rozdíl mezi hrou s ním a hrou s Honzou Dumkem?
Rozdíl tam určitě je. Laso je spíš specialista blokař, já jsem spíš specialista polař a Honza taky. Takže jsme se s tím blokem museli poprat. A musím říct, že jsme oba hráli líp na bloku, než v poli, což je trochu paradox. Na druhou stranu, když člověk něco nehraje, není na to zvyklej, o to víc se na to soustředí a pak mu to logicky víc jde. V obranný činnosti jsme všechny přehrávali, myslím, že jsme na ní udělali nejvíc bodů ze všech. A krásně jsme spolu komunikovali, za což jsem rád.

Trénovali jste, nebo jste prostě přišli a suverénně vyhráli?
Nějak víc jsme se na to nezaměřili. Možná jsme chodili trochu víc spolu, protože jinak se tam ti hráči furt střídáme (Bobb teď trénuje v Klagenfurtu, pozn. autorky), ale příprava probíhala standardně. Jelikož je ale na hodně dobré úrovni, musím potvrdit, že jsme byli výborně připraveni.

Lze říct, že beach na vaší úrovni funguje skoro tak, že je jedno, s kým nastoupíš a klape to?
Do určitý míry to funguje, pokud je hráč k tomu druhýmu otevřenej, o všem spolu komunikujou. K tomu trochu hraje roli chemie, protože pokud se hráči na hřišti nesejdou, každej bude blokovat něco a ten druhej nebude vědět... Čili si rozhodně musí sednout. A u těch lepších je to jednodušší, sednou si spíš a častěji, než ti horší.

Předešlý turnaj, extraligu, jsi hrál s Martinem Tichým. Proč jsi teď sáhnul po Dumim (snímek vpravo)?
To je dobrá otázka... Jak jsme v Klagenfurtu takhle tři, tak se furt točíme. Co se týče beachvolejbalu, holky si netočíme! Jednoho večera jsme to tak řešili, měli jsme u toho i hruškovici, a slovo dalo slovo. Napřed jsme chtěli losovat, kdo s kým bude hrát, ale nakonec z toho vzešlo, že Martin Tichý si chce na sezónu najít novýho parťáka, my s Honzou už máme, tak jsme se domluvili takhle. A Martin si našel Filipa Kramára, což si myslím, že je výbornej tah. Tady si ho mohl otestovat. Takže jsme byli všichni spokojení. Oni možná nakonec míň, než my, ale to se stává...

Sledoval jsi jejich hru?
Sledoval, protože Filipa jsem tak trochu doporučil Mártymu já, takže jsem byl zvědavej, jestli můj typ vyjde. A myslím, že mi vyšel úplně na výbornou. Ve Filipovi trochu vidím mýho mladýho Hadráka, jsou to oba levorucí hráči, mají i podobný pohyby, hrajou fakt vysoko a hlavně jsou to blokaři, což Márty potřebuje stejně jako já. Mohlo by jim to fungovat.

Třetí místo z halového mistrovství pro ně tedy vidíš jako úspěch?
Jo. Filip Kramár byl celou zimu na šestkách, nevím, jestli ještě včera nehrál šestkovej zápas. Takže respekt před nima, nemaj se za co stydět.

Halová sezóna se naštěstí blíží ke konci, co je před tebou?
Teď budu ještě týden v Čechách a pak jedeme na závěrečný boje. V Klagenfurtu nás čekají poslední tři zápasy, abychom udrželi ligu, což byl cíl na sezónu a zatím se nám vede dobře. Pak musím čekat na Hadráka, protože s Duklou asi půjde do finále, takže se budu připravovat pořád bez něj. Jakmile skončí, dá si chvíli volno a pak do toho vlítnem. Doufám, že se nám podaří sehnat partnery, abychom objeli světovky, mohli do Argentiny, a když ne, budeme jezdit Evropu a Čechy.

Psali jsme také:

Halový hattrick pro Honzu Dumka, Jindra Weiss nezlomil prokletí poraženého finalisty
Kubala, Kufa, Tichý. Extraliga zvučných jmen jako předzvěst halového mistrovství
Halové mistrovství nemá jasného favorita, úřadovat budou škatulata, zranění i nemoc
Na písku jako na palubovce. Bobb Kufa řádil na beachovém turnaji čtveřic
Mrzí mě, že už nepoměříme síly s Kubalou a Benešem, stýská si Bobb Kufa, devátý v Evropě
Robert Kufa obhájil, králem českého písku se stal potřetí. Ženám vládne Hana Dopitová
Velká reportáž z Ideastav Cupu 2012: vyzpovídali jsme TOP 3 mužské dvojice

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Eva Fryšarová