AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Přestože umí vyhrávat, letos to nejspíš už málokdo čekal. Vždyť celou dobu vládly liberecké AVLce nováčkovské Radimovice a zakotvily i v čele tabulky základní části. Těžký kosti jejich rozlet sledovaly z pozadí třetího místa. Jenže ve finále se všechno změnilo. Těžký kosti zmobilizovaly veškeré síly a předvedly tie-breakovou smršť, která jim zajistila první místo. Pomyslný bronz nakonec připadl Radimovicím. 

Těžký kosti se po letech váhání také rozhodly reprezentovat na celostátním finále. Sekundovat jim budou Mladí a neklidní. „Ambice jsou stále stejné. Užít si sobotu,“ říká kapitán vítězů Tomáš Rajtr.

VK Pyramida Sosnová, která byla loni na republikový šapionát vyslána, se letos propadla až na třinácté místo.

Poslední roky se vám v liberecké AVL dost daří, tři první místa, jedno druhé. Přesto celostátní finále tradičně vynecháváte, proč?
Skoro všichni jsme bývalí aktivní volejbalisti. S rodinami už pak nebyl čas strávit ročně dvacet sobot mimo domov. Objeli jsme pár turnajů, ale chyběla nám tam nějaká kontinuita. Nebylo to ono. Proto jsme začali hrát AVL. Není to ale již jen o výkonu. Pro nás je to kulturní událost. Není turnaj, kdy bychom neměli napečíno a nasmažíno a v tašce peprmintový likér. Nevíme, jak moc se toto slučuje s celostátním finále.  Ale asi je čas to prozkoumat.

Letos jste se rozhodli, že to přece jen zkusíte, co rozhodlo?
Náš hlavní cíl to nikdy nebyl. Chceme se hlavně pobavit a strávit hezkou neděli. Chodí za námi naše rodiny a máme z toho opravdu spíše společenskou akci. O finále jsme začali přemýšlet už loni, ale nevyšlo to termínově. Letos se to podařilo znovu, a tak tu možnost využijeme. Možná jsme jen zvědaví, jaká je úroveň v jiných městech.

Tušíte, co vás na celostátním finále čeká a máte nějaké ambice?
Co nás čeká, vůbec netušíme. Snad jen porce zápasů, na které není fyzička. A ambice, ty jsou stále stejné - užít si sobotu.

Finálový turnaj jste všechny čtyři zápasy odehráli ve vítězném tie-breaku, to byla nějaká strategie?
No jasně. Proč hrát osm setů, když to samé lze zahrát na dvanáct? Chceme si zahrát, takže cíl splněn. Navíc naše nejtěžší kost zavelela: „Smázněte je o dva body v tie-breaku.“ Pak už to nešlo jinak.

Nelze říct, že byste celou sezónu vyčnívali v čele tabulky. Díky čemu se vám nakonec povedlo zvítězit?
Začínali jsme sezónu se čtyřma babama. Dvě otěhotněly a na jeden turnaj ty další dvě onemocněly, takže jsme ještě narychlo doplňovali soupisku. Chlapů je pět. To není na pět zápasů za den moc. Jen to, že jsme byli ve finále, byl úspěch. Vyhrát je pohádka.

Kdo vám byl v lize největšími soupeři a dal vám nejvíc zabrat?
Liga se dost vyrovnává. Není nikdo, koho bych mohl jmenovat, všichni jsou pro nás dobří soupeři.

Můžeš trochu představit váš tým?
Asi nejlepší otázka (smích). Pět těžkých kostí, nyní jen dvě lehké kůstky, kopec dobré nálady, ještě větší kopec dobrot a litry peprmintového likéru. 

Psali jsme také:

B.I.V.O.J. vzpomíná na slávu velkého finále. Neznajprohru porazili Radimovice
Loni chvost tabulky, letos první místo. Radimovice se v AVL už rozkoukaly

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Archiv AVL