Pro letošní čtvrtý ročník tohoto běžeckého happeningu jsme v cíli tak trochu lovili ohlasy zúčastněných do deníku, abychom si uchovali nějakou hezkou vzpomínku.
Většina z nich poukazovala na to, že si všichni přítomní užili krásný slunečný den v pěkném prostředí a bylo to super! Jeden z ohlasů vyzdvihl i pěkné závodníky! Inu i takoví se mezi námi najdou =). Mimochodem právě za Mezi námi, o.p.s. běžel nemalý počet účastníků, kteří si to rovněž velice užili a ve svých výpovědích s hrdostí provolávají: „Ať žije Mezi námi!“
Nejen v soutěžním, ale i v rodinném běhu účastníci překonávali sami sebe. Pravděpodobně Gábina, nám napsala: „Úžasné! Dala jsem to!“ Také jsem měl po doběhu podobné pocity štěstí.
O čem asi rodinný běh je, ilustrují 2 příspěvky, které říkají: „Super první závod s maminkou a tetou!“ (Terezka, Jana, Pavla)
„První 1/10 maratonu, kdy mne Eliška porazila v závěrečném finiši. Super závod Sašo!“ Tak své počínání zhodnotil tatínek Honza, který se musel sklonit před rychlým závěrem své dcerky.
Někteří startující si však trasu nejspíš i protrpěli: „Super, až na to koleno. Příští rok poběžím zas =) =) =).“ (Anež).
Z mírně negativních ohlasů jsme zaregistrovali snad jen malou reklamaci na délku trasy: „Parádní závod, akorát to máte blbě změřený! Je to 4,46 km :P :D.“ Tak ses holt holka proběhla o trochu víc =). U soutěžního běhu na 10 km nám zúčastnění naměřili o cca 200m navíc a navrhují příště zkrátit trasu na 9,8 km! Pro tento rok se alespoň můžeme pochlubit titulem nejdelší desítka v republice! Pokud se dá ovšem výpovědím aktérů věřit a neprodloužili si záměrně trasu výběhem na tramvajovou zastávku nebo se nezastavili během závodu na dobré pivo do místní restaurace =).
Jeden ze závodníků s monogramem M.P. nám dokonce napsal: „Běžel jsem s kocovinou a jsem na sebe hrdej!“
Druhý v cíli Roman Skála nám napsal: „Super závod i počasí, pohodová atmosféra! Čas sice na prd, ale 2. místo.“ Snad ho potěší, když zjistí, že se proběhl o trochu více, než původně zamýšlel.
Nevím, jestli to bylo zrovna tou délkou trasy, ale… „Když já po doběhu nejsem schopen nic vymyslet.“ (Petr Eliáš, 3. v cíli) „Chtěl jsem napsat báseň, ale krev je v nohách. Tak smůla! (Jarda Paták) Snad nám Jarda napíše nějakou básničku alespoň do komentáře =).
Mezi startujícími se našli jedinci, kteří si 10 km zaběhli poprvé v životě a rovněž překonávali nejen sami sebe, ale i osobní rekordy: „Po deseti letech 10 km? Super!“ (Kuba Novotný (Fortuna)) „Skvělé! První závod v životě!“ (Soňa) „Poprvé. Bylo to fajn, počasí úžasné. Běžím za Mezi námi!“ (Míla Matičková)
Krom Saši Mráze, který si rovněž zaběhl svůj osobák, se obě tratě rozhodla absolvovat i železná to lady Eva Rychtářová: „Nevzdala jsem to… a dala jsem těch 10 km. Ať žije MEZI NÁMI… běžela jsem pro VÁS!!“
Někteří odvážlivci si však s sebou brali i ne příliš vítané společníky: „Poprvé závodních 10 km. Osobák a poslední kolo se psem =). Díky za vyhecování =). (Zdeněk)
Obecně vzato lze konstatovat, že nikdo z celé té ekipy startujících možnost zaznamenat svůj dojem z právě absolvovaného běhu neodmítl a všichni oslovení ochotně spolupracovali. První žena v cíli Lenka Šibravová dokonce byla tak ochotná, že na nás nezapomněla ani po cca 10 minutách vyklusání. My jsme na ni rádi počkali a tady je výsledek:
Ocenění za nejlepší výtvarný příspěvek do našeho deníku si ale zaslouží obrázek rodiny Suchopárovy, na kterém se podílely 3 osoby:
Trasu 10 km absolvovali i někteří zahraniční účastníci a dokonce si jeden z nich odnesl i věcnou cenu, tj. běžecké boty od výrobce Salming. „I had such a great day, with super friendly people. Thanks!!“ (Finlay)
A na závěr dojmy samotného vítěze 10 km běhu Michala Buriana: „Organizačně TOP, jako vždy! Smekám a děkuji!“
My také všem děkujeme a příští rok se poslední víkend v měsíci září budeme opět těšit zase na Ladronce!