AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Dost překvapivý. Tak shrnuje a hodnotí uplynulý ročník Mizuno Amatérské volejbalové ligy v Hradci Králové její organizátor Martin Loukota (snímek vlevo). Soutěž za sebou v sobotu nechala svůj poslední turnaj, zároveň se večer v Country Clubu Lucie uskutečnilo předání cen a závěrečná párty s kapelou Single Ladies (prohlédni si fotky).

Co Martin nečekal? „Že se mezi nejlepší pětku první ligy nedostanou stálice jako jsou Třináctka a Semtamáci,“ říká organizátor. „A také to, že některé týmy, jako je Sebranka a Křeč, ze špice druhé ligy nechtějí výš,“ dodává.

Ve druhé soutěži se během let stihla vytvořit určitá komunita, kdy spolu manšafty nejen rády hrají volejbal, ale také se těší ze společně stráveného dne, pojí je četná přátelství. A takovou pohodu a radost ze hry nechtějí pak vyměnit za postup. Byť jde o elitní hradeckou ligu.

„Finále si chceme zahrát, ale o první lize zatím nepřemýšlíme. Všechny kamarády máme ve dvojce, a proto nás baví ji hrát,“ přiznal před časem v rozhovoru Honza Medek, kapitán Bhútán commanda. A podobně mluvil i Ferneteam.

Zatvrzelí příznivci druhé ligy Sebranka, Křeč či Ferneteam nakonec žádné dilema řešit nemusí. Ač účastníci ligového finále, nakonec na postup nedosáhli. To Bhútán commando do nejvyšší ligy katapultovalo druhé místo a nakonec celek pookřál. „Neodmítneme,“ potvrdil na předávání cen po chvilce zaváhání Honza Medek.

Ještě jeden trend pak Martin Loukota postřehl. „Úroveň soutěže tu spíš stagnuje nebo jde trošku dolů. Plno týmů stárne a ztrácí výkonnost a nové mladší a nadějné týmy zatím nejsou moc vidět,“ vysvětluje.

Přitom právě jeho tým, Dorotka Máchalová, v letošní sezóně hradecké AVL výrazně vyčníval. Už dlouho si držel pozici lídra tabulky, a tu ve finále jen zpečetil. Není se čemu divit, za manšaft nastupuje také Miroslav Šotola, opora elitního volejbalového týmu Jihostroj České Budějovice před deseti lety.

Smečař celku však zůstává skromný. „Nic bych v tom nehledal. Jsme prostě banda lidí, která už nějaký pátek hraje spolu a vyhoví si. Každý ví, co má dělat a co může čekat od toho druhého,“ říká Martin.

Cesta Dorotky Máchalové soutěží zdá se být snadná, vítězství třetí ligy, rok na to ovládnutí druhé ligy, letos triumf v té nejvyšší.

Celku neublížila ani kontumace jednoho turnaje, kdy porušil pravidla. „Byla to naše chyba, neuvědomili jsme si, že obě naše nahrávačky hrají krajskou soutěž,“ přiznává Martin. „Bylo štěstí, že jsme v ten den hráli pouze dva zápasy a to ještě s týmy, které se nedostaly mezi prvních pět,“ doplňuje.

Další zaváhání už nepřišlo. „Většinou máme problém se namotivovat na slabší týmy. Hned druhý zápas nám vzala bod Gruba, která skončila úplně poslední, pak jsme něco ztratili se Švédskou 6, ale ty silné týmy jsme si pohlídali kvůli finále a to nakonec rozhodlo,“ podotýká Martin.

Sobotní finále už pak bylo jen třešničkou na dortu úspěchu. Přitom se celek nemusel ani příliš zasnažit, dobře si vědom toho, že mu stačí dvě výhry. „Proto bylo finále z naší strany takové vlažnější. Navíc soupeři si opět mezi sebou kradli body v tie-breacích,“ říká.

Nicméně právě poslední turnaj oslabil Dorotku Máchalovou pro celostátní finále, které se koná 20. dubna na domácí půdě v Hradci Králové, když si hlavní blokař celku udělal výron.

Reprezentovat město tu Dorotka bude spolu s Kodakem a Mečbolem. Ambice však zejména kvůli sobotnímu zranění nemá vysoké.

Po velkém finále, kde se potkají nejlepší celky všech deseti regionů AVL, čeká halovou sezónu odmlka. AVL se amatérským smíšeným týmům připomene v průběhu května a června letní soutěží na antukových kurtech Sokola Pouchov.

Nový ročník hlavní části odstartuje v říjnu přípravným turnajem.

„AVLka není jen volejbal, ale i večerní zábava v baru Pod Rampou s přáteli z ostatních týmů,“ uzavírá Martin Loukota a láká tak zájemce na další ročník.

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Eva Fryšarová