AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Na přípravném turnaji jste si jakožto nově složený tým vybojovali účast v 1. lize. Skladbu týmu měl na starosti kdo, a jak jste se na turnaji sehráli?

My jsme se na skladbě týmu dohodli během léta. Jsme v podstatě kluci, kteří spolu hrají volejbal přes 20 let. No, a protože v soutěži hodně ubylo zápasů, řekli jsme si, že sem tam nějaká ta herní neděle by neškodila. Většina z našeho týmu už AVL různě po družstvech hraje a my, co jsme zbyli, jsme poprosili naše partnerky a kamarádky, jestli by to s námi nezkusily.

Do prvoligové skupiny přibyla i další dvě nová družstva. Víceméně samí mladí volejbalisté. Jaký je vlastně věkový průměr Oldýs a myslíš si, že budete stačit na dravé mládí?

Náš věkový průměr, když tedy nepočítám dívky, je přes 43 let. Je to dost, pravda, ale holky nám určitě pomohou a my snad ještě taky něco uplácáme. Našim největším soupeřem asi nebudou mladá družstva – spíš naše stará kolena a ramena.

Podle soupisky na webu soutěže vám „kazí“ věkový průměr mladé a sympatické nahrávačky, je to tak?

Až na jednu výjimku jsou to naše partnerky, takže jsou samozřejmě mladé, sympatické a žádoucí… nic jiného ani nemůžu napsat, to bychom to doma schytali :)

Za jaké týmy jsi v minulosti v AVLce hrál a tvoji spoluhráči jsou úplní nováčci v soutěži nebo sis je vzal z jiných týmů?

Já jsem vloni poprvé naskočil do AVL. V druhé lize jsem nastupoval za Čaj rum bum, i Richťák nastupoval v jiném druholigovém týmu, ale když vznikla myšlenka sestavit tým vlastní, tak nějak to přirozeně vyplynulo, protože skutečně spolu na kurtech trávíme už víc jak dvě desetiletí.

Pod vysokou sítí se pohybuješ dost dlouho. Jak se za tu dobu změnila úroveň AVLky?

Na to bohužel neumím odpovědět. AVL je pro mě osobně vlastně novinkou a o její úrovni asi ještě dost zjistíme. Určitě se tam pohybuje spousta kvalitních hráčů i hráček.

Jak sis udržoval kondici během léta? Beach, antuka nebo jsi provozoval nějaký jiný sport?

Nám po skončení zimní soutěže startuje antuková ústecká liga, která nás udržuje v kondici až do prázdnin a v létě chodíme hrát pravidelně beach. V září opět antuka a v říjnu už začíná soutěž. Čili vlastně nikdy nekončící volejbalový kolotoč. Však jsme taky doma všichni „populární“. Mimochodem, v ústecké antukové lize máme místo pro dva týmy, takže kdyby to chtěl někdo zkusit, může mi klidně napsat na petr.beran@rozhlas.cz.

Volejbal je pro tebe jistě jako „droga“. Budeš ještě letos oblékat dres celku z krajského přeboru?

Jistě, stále nastupujeme za USK Slávii Ústí nad Labem. A dokud to půjde, tak i budeme. Věk na konec aktivního volejbalu už bychom jistě měli, ale dokud sem tam vyhrajeme, tak to ještě stojí za to.

V Ústí jsi známý nejen díky moderování basketbalových utkání, moderování v rozhlase či roli muzikanta. Komentuješ také vaší hru na AVLce? Povzbuzuješ, nadáváš?

No, bohužel ano. Je to zvyk ze soutěže, kde se bez trochy toho adrenalinu na hřišti hrát nedá, ale na turnajích to člověk přeci jen bere trochu jinak.

Některé týmy mají ambice na celostátní finále, jiné si chtějí prostě zahrát, poklábosit, popít. Jak to máte nastavené vy?

O ambice u nás opravdu nejde. Hlavním cílem je strávit společně neděli i svými partnerkami na kurtu a užít si fajn atmosféru i lidi. Jistě že neradi prohráváme, ale o  ambicích bych nemluvil.

Máš ty nějaké osobní cíle do letošního ročníku soutěže? Asi půjde o to hlavně ligu ve zdraví přežít, že? J

Přesně tak, nakoupili jsme hodně sportovky, tak snad…

Pověz nás něco o spoluhráčích - perličky, kuriozity.  

Kuriozit by bylo a perliček taky, opravdu už se všichni známe hodně dlouho, jenom nevím, které jsou publikovatelné. Raději neprásknu nic. Ono se něco určitě vyvrbí přímo na AVL :)

Zpracoval Vítek Hnízdil