Křest ohněm, hodnotí úvodní kolo extraligy Růčka. Se Smrčkou zažívají beachový comeback
12.11.2012
Jedna dvojice, dva comebacky.
Štěpán Smrčka s Michalem Růčkou si v neděli v Beachklubu Pankrác odbyli svou turnajovou premiéru. Odehrálo se tu první kolo zimní extraligy. Smrčka s Růčkou nasazeni jako divoká karta skončili na děleném pátém místě.
Jednatřicetiletý Smrčka se na písek vrátil po deseti letech, tehdy s plážovým volejbalem koketoval tři roky po boku Michala Palinka. Především je ale výtečným blokařem šestkového volejbalu, patnáct let hájil barvy Jihostroje České Budějovice.
Michala Růčku k návratu k beach volejbalu dohnaly spíš okolnosti. Zatímco loni hlásil po dlouholeté kariéře na písku přechod na palubovku a hned se uchytil v extraligovém Aeru Odolena Voda, teď se dost možná všechno změní. Haly si příliš neužil a už si od konce loňského roku léčil potrhané vazy v rameni. „Pak jsem nedělal vůbec nic a dával se dohromady. Teď pomalu začínám s beachem a uvidíme, jak to půjde. K rameni je o dost šetrnější, tak se budu asi zas soustředit na beach,“ řekl Michal Růčka pro www.avlka.cz.
V základní skupině dokázala nový pár porazit jen italskoslovenská dvojice Riziero Boccia - Peter Gyurovszky, což Smrčku s Růčkou katapultovalo do čtvrtfinálového boje.
Tady se pak střetly dva typově velmi podobné tandemy: vysoký blokař a malý a dynamický polař. Smrčka s Růčkou proti nakonec druhým Jindrovi Weissovi s Martinem Davidem, kteří jim zlomili vaz. V posledním utkání si ovšem chuť zase spravili, když zdolali mladého Romana Mareše (22) s Michalem Honsem. O páté místo se tak nakonec dělili s polským týmem Tomasz Jozefowicz - Adrian Sdebel.
„Se Štěpánem se mi hrálo super, je to pan blokař. Horší to bylo se mnou, po roční pauze, kdy jsem se písku skoro nedotknul, to byl trochu křest ohněm jít hned na turnaj a dát si takovou porci zápasů. A myslím, že i pro Štěpána, který hrál naposledy ještě s Michalem Palinkem někdy před deseti lety,“ hodnotil po úvodním kole extraligy Michal Růčka.
„Páté místo nebereme zrovna jako úspěch, ale ani jako neúspěch. Prostě jsem uhráli to, na co jsem zrovna měli. Příště už to bude lepší, každý zápas nás posouvá herně nahoru. Navíc jsme spolu před turnajem absolvovali jen dva tréninky, ta sehranost tam hrála taky velkou roli,“ uzavřel s tím, že příště už budou mnohem nebezpečnější dvojicí.
Návrat na písek je šok, přiznává bývalý blokař extraligových Budějovic
Dostal zajímavou pracovní nabídku, a tak skončil s profesionálním volejbalem a přestěhoval se z jihu Čech do Prahy. Štěpán Smrčka se teď chce zkusit věnovat plážovému volejbalu.
Patnáct let jsi hrál za Jihostroj České Budějovice, ještě v dubnu jsi s týmem slavil extraligový titul a záhy tvé angažmá skončilo. Přičemž média o tom informovala poněkud rozporuplně. Proč si tedy na jihu Čech s volejbalem skončil?
Řekl jsem si, že je čas trochu změnit životní styl a začít svoji profesní kariéru. Dostal jsem super pracovní nabídku do Prahy od jedné developerské firmy, a protože jsem tušil, že volejbal nebudu hrát donekonečna, nabídku jsem přijal, a tudíž musel skončit s profesionálním volejbalem.
Přeci jen po patnácti letech: bylo to těžké rozhodování odejít neodejít?
Ani ne, protože ta firma je skvělá a práce, kterou teď dělám je strašně zajímavá. I když nějaký přemýšlení mi to dalo. Přeci jen bylo to patnáct let součástí mýho život, celý můj život, tak jsem samozřejmě trochu váhal, ale nakonec to to supr zaměstnání převážilo.
Sleduješ, jak se teď týmu vede?
Moc ne. Ale v úterý hraje Jihostroj Ligu mistrů, utkání s Novosibirskem, tak na ten se pojedu podívat.
Podle mě není příliš běžné, aby byl hráč tak dlouho věrný jednomu klubu. Pletu se?
Popravdě jsem si na dva roky odskočil do nejvyšší ligy do Paříže, jinak jsem byl v Jihostroji celou dobu. A to ze dvou důvodů: jednak odtud pocházím a za druhý si během těch celých patnácti let myslím, že to byl, je a bude tým, který je v extralize nejlepší. Jak co se týče podmínek, financí, diváckýho zájmu i úspěchů. Nebyl důvod chodit kamkoliv jinam.
Teď chceš tedy zkusit štěstí na písku?
Spíš je to takový beachový návrat. Když mi bylo jedenadvacet, tři roky jsem hrál beach s Michalem Palinkem. Šestky se teď vzhledem k mýmu pracovnímu vytížení těžko stíhají, tak myslím, že ten beach bude takový vhodný doplněk. S Michalem (Růčkou, pozn. autorky) máme za sebou dva nebo tři tréninky a je to skvělý.
Zda se budu beachi věnovat při práci je otázka do pranice. V zaměstnání jsem teprve čerstvě a musím rozmyslet, jestli to půjde skloubit a jestli se mnou bude chtít někdo hrát. Uvidíme třeba i tomhle turnaji.
Proč napoprvé zvítězily šestky? S Palinkem jste se třeba i mohli podívat na olympiádu.
Trochu jsme se o ni pokoušeli, jeli jsme i nějakou světovku, ale moc to k tomu nebylo. A nakonec vlastně i ty šestky byly v tý době jistější, třeba co se týče financí. Navíc jsem vždycky chtěl věnovat spíš šestkám, nikdy jsem neuvažoval o kariéře beachvolejbalisty.
Zvládnul si teď přechod z palubovky na písek?
To bylo příšerný. Ani ne tak přechod z haly na beach jako začít po půl roce nicnedělání něco dělat. Hrát zase po dvanácti letech beachvolejbal je docela šok, ale dělám, co můžu.
Máte v pankrácké extralize nějaké ambice?
Díky divoké kartě jsme dostali důvěru, kterou nechceme zklamat, takže i z tohohle důvodu bojujeme o každý balon a každý zápas balon je pro nás úplně skvělej. Je nám jedno, jestli skončíme pátý nebo desátý, hlavně se do toho oba zase dostat.
Kde jste se vlastně s Michalem Růčkou dali dohromady?
V Budějovicích na exhibičním turnaji. Michal tam hrál s Hankou Mašlíkovou. Tam jsme se poznali, popili a domluvili, že bychom si mohli jít pinknout.
Jak ti to na hřišti klape s parťákem, který je slovy organizátora Honzy Šimana vysoký asi tak jako já?
(Smích) zatím to těžko hodnotit, ale Michal je skvělej hráč a hlavně bojovník. Víc to těžko hodnotit na prvním turnaji, skoro se neznáme, takže řeknu třeba za měsíc.
Psali jsme také:
OBRAZEM: Beachová špička sehrála první kolo extraligy
Nadějí je Michal Studničný, říká Saša Mráz před šlágrem víkendu, beachovou extraligou
Autor: Eva Fryšarová
Foto: Eva Fryšarová
.png)
