AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Zima, pak i déšť. Také druhý turnaj Triko4U Letní AVL v Praze nedostával svému názvu. Zvládli jsme odehrát tři čtyři kola, pak už nešlo o volejbal, ale o to, kdo se netrefí spoluhráči do rukou. Za míčem jsme udělali sotva krok. Nešlo to. Klouzalo to. S každou výměnou připomínal balon svou váhou stále víc a víc medicimbal. Kdo ho bral v pádu, byl hrdinou dne.

I z této hrstky zápasů stihli však vzejít Borci víkendu. První dvě utkání stihl ještě tým Chulimanga odehrát v suchém oblečení, pak už bojoval nejen se soupeřem, ale i s klouzají antukou. Tým kapitána Lukáše Revilaka se může díky třem vyhraným zápasům těšit na voucher do Lanového centra PROUD.

Jak se vám hrálo v tom neletním počasí, co v neděli panovalo? Mělo vliv na váš výkon?
Tak počasí bylo tak trochu nepříznivé, no už jsem hrál i v horším počasí. Našim cílem bylo hlavně se nezranit a současně hrát bez chyb. Mně osobně nevadí hrát v dešti, a když se začali dělat louže, tak to vypadalo na boj v bahně. Hodně to klouzalo, tím pádem jsme nemohli hrát naplno.

Díky čemu se vám podle tebe podařilo vyhrát tři zápasy bez ztráty bodu? S Peckou jste hráli celkem přesvědčivě, ale Tralalalala vám ve druhém setu dali 23 bodů a také utkání s TJ Mrdotluky nad Labem bylo vyrovnané.
Podle mě to je predevším o bojovnosti našeho týmu, především holek. Máme hodně šikovné a obětavé holky, to je potom radost hrát!

Kdybys měl zhodnotit: pro hru na antuce je lepší takové nevlídno, co bylo teď, nebo to, co nás teď čeká, a to horko?
To je hodně těžká otázka, když je moc horko, je to špatné, když je mokro, je to taky zlé. Ale to je na tomto sportu to nejhezčí, že se v dané situaci musíš přizpůsobit. Ideální počasí je teplo, pod mrakem a bez větru (smích).

Kdo je vlastně Chulimanga. Z koho si sestavil svůj tým?
Chulimanga, to je vymyšlenej název hudební kapely, kterou vymyslel Leoš Mareš ve své šou na Evropě 2 - dá se to najít i na youtube, docela vtipný. Já jsem v Praze teprve od záři a jednou mi kamarád řekl, že jsem Chulimanga, asi, že jsem praštený (smích), tak se mi to líbilo a shodli jsme se na názvu s týmem u piva. Hráče jsem do týmu vybíral podle přísných kritérií. Ne ne, dělám si legraci. Chtěl jsem sestavit tým, který bude mít chuť bojovat o každý míč a bude tak trochu ulítlý. Musí fungovat týmová chemie, což si myslím, že se podařilo. Máme co zlepšovat, no věřím, že ještě dostaneme možnost se ukázat.

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Eva Fryšarová