AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Finálové turnaje mají své zvláštní kouzlo. Panuje řádově lepší atmosféra, přijdou velké počty fanoušků, hraje se vynikající volejbal… a odehrávají se také zajímavé příběhy vzestupů podceňovaných Davidů a pády neporazitelných Goliášů. A když se k tomu přidá i zápletka s pravidly, odehraje se v jednom turnaji mnoho zajímavých věcí. Vítejte na finále druhé, třetí a čtvrté ligy.

Připravili jsme pro vás minirozhovory s jednotlivými postupujícími, sleduj web AVLky!

Druhá liga

Autor se při posledním článku o druhé lize dopustil klasického přehmatu, když označil jeden z týmů jako favorita na postup. Citujme sama sebe: „Plácači navíc vstupují do finále se ziskem dobrých osmi bodů z dvanácti možných a musí chtě nechtě přijmout úlohu favorita na postup do první ligy.“ Copak o to, Plácači Modřice asi úlohu favorita přijali, nicméně se jim trochu vymknula z ruky taktická porada večer před turnajem, takže ráno nebyl jejich stav zcela uspokojivý. A z lídra celé běžné sezóny se stal otloukánek, do kterého si každý kopnul. A lídr, který nejen nepostoupil, ale ani neprošel do baráže. A tak se místa na slunci ujali jiní.

Ostatní týmy vstoupily do finále s téměř shodným bodovým ziskem a jejich soupeření tedy přímo odviselo od jejich bodových zisků ve finále. Papričky  (na snímku) na turnaji opustili stín věčně druhých, povedl se jim vstup do turnaje a pak už se na vlně pohody dovezli k devíti bodům z finále, prvnímu místu a postupu.

O druhé až čtvrté místo se pak válčilo až do samotného posledního duelu dne, v něm Náhoda porazila Cipísky 2:0 a potvrdila svůj přímý postup mezi elitu. Nutno říci zasloužený, protože Náhoda prohrála jediný duel (s Lavinou v tie-breaku) a ačkoliv jinak sbírala téměř výhradně dva body za třísetové vítězství, nakonec to stačilo.

Třetí pozici obsadila Lavina, která odstartovala se ztrátou dvou bodů na zbytek pelotonu, ale motivace v podobě stanovení rekordu v nejrychlejším postupu pěti soutěžemi byla jasně dána a donutila Lavinu k výkonům viděným spíše v sovětské válečné literatuře. Tým podlehl v jediném utkání vítězným Papričkám, ostatní zápasy dokázal urvat na svoji stranu, pochopitelně nejlépe v tie-breaku. Odměnou tak bylo třetí místo s jedenácti body a postup do baráže. Do ní Lavinu doprovodí Cipísci, kteří posbírali tři porážky, ale díky klíčovému vítězství nad Plácači je při shodném zisku deseti bodů porazili díky lepšímu vzájemnému utkání. 

Třetí liga

Třetí liga se celou dobu konání prezentovala jako vyrovnaná soutěž, ale ve finálovém turnaji si v hodině dvanácté našla své jednoznačné lídry. Stali se jimi Dráčci (na snímku) a Batolata, kteří konkurenci nedovolili téměř nic. Ve vzájemném utkání pak sice porážka s Batolaty Dráčky zabolela, ale jasné tříbodové výhry nad všemi ostatními celky nedovolily pochybovat o prvním přímo postupujícím příliš dlouho. Dráčci byli bodově vůbec nejlepším týmem finále třetí ligy.

Druhým přímo postupujícím byla Batolata, která využila vysokého bodového zisku ze základní části a přes jisté bodové ztráty o jejich postupu nebylo od začátku příliš pochyb.

Třetím týmem, který měl před finále lehký náskok před zbývající dvojicí, byla Blanka a její tygři. Blanka řešila problémy se sestavou kvůli zdravotním problémům a ve finále na to krutě doplatila. Po nezvládnutém úvodu s Morální kocovinou (0:2) přišly další dvě porážky a až v posledním zápase se Blance podařilo zabrat. Rezultovalo z toho čtvrté místo ve skupině, devět bodů a baráž.  

Před Blanku a její tygry se tak nakonec prosmýkli i Fireball, kteří si přenesli vynikající formu z posledního turnaje základní části i do finálové části sezóny. Prohráli pouze jediné utkání a jako jediní dokázali zdolat vítězná Batolata, nicméně s úvodním ziskem tří bodů nemohli pomýšlet na přehnaně ambiciózní cíle. Proto je pro ně třetí místo jistě příjemným překvapením. Naopak ze dna se nedokázala odrazit Morální kocovina, ačkoliv dokázala vyhrát dvě utkání. Pro tento tým je však páté místo zřejmě dobrým překvapením a závazkem do dalšího roku, zvlášť přihlédneme-li k faktu, že Morální kocovina nenastoupila do finále zdaleka v nejlepší možné sestavě. 

Čtvrtá liga

Finálové utkání čtvrté ligy mělo favorita v suverénních S.S.B., nicméně jak je vidět i na finále jiných lig, vítězství v základní části nemělo příliš co do činění s vítězstvím na finálovém turnaji. Přesvědčili se o tom i S.S.B. s kapitánem Martinem Koželkou s fešnou ortézou v ochozech. Nehráli úplně špatně, ale střídali dobré okamžiky se špatnými a vyhráli jen dvě utkání ze čtyř. A šest bodů nakonec stačilo jen na třetí místo.

To Expedial (na smínku), vstupující do finálové tabulky s nejvyšším počtem bodů, pojal finále prestižně a pod tradiční taktovkou nehrajícího kapitána Jirky Schauera a soupeře zběsile tepajícího Kamila Okáče na síti se jim dařilo. Z prvních tří zápasů vydolovali sedm bodů a ani závěrečná porážka s Krutymem je nepřipravila o postupovou jistotu.

Krutym odehrál fantastický turnaj, získal 11 bodů z dvanácti možných a postoupil by přímo do třetí ligy, nebýt nepodstatného detailu, že si nahrávačku vypůjčil z jiného týmu nehrajícího finále. A jelikož toto pravidla nedovolují, musela být utkání kontumována a Krutym si na svoji šanci musí rok počkat. Na pozici přímého postupujícího se tedy posunulo třetí S.S.B.

Boj o barážová umístění nebyl nikterak hororovou záležitostí. Horňácko si postup do baráže bez problémů uhlídalo a vyšší cíle jim zastavili hned v druhém zápase S.S.B. Mosquitoes pak finále nevyšlo, odešli ze všech čtyř utkání poraženo bez zisku setu, nicméně kvůli diskvalifikaci Krutymu i oni dostanou druhou šanci na postup v barážovém duelu.

Autor: Jura Chlubný
Foto: Jarek Mrkvica, Archiv AVL