AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

AVL v Hradci Králové patří v zastoupených týmech k těm větším, když sdružuje celkem šest desítek týmů, které jsou rovnoměrně rozděleny do tří soutěží. Hradecká AVL tak pro každou ligu nabízí pět turnajů a pro každý tým devatenáct zápasů. Po Praze a Brně má také Hradec privilegium vysílat největší počet účastníků do celorepublikového finále, celkem tři východočeské týmy se ho účastní. A nejen to, Hradec také občas republiku hostí ve své domovské hale.

Hradečtí mají odehrány teprve dvě pětiny svých soutěží, takže je přece jen trochu brzy na definitivní soudy, ale pokusme se vyhledat favority na účast v pětičlenném finále. Hradec už nemá žádný stoprocentní tým a je tedy logické, že týmy jsou po dvou turnajích našlapané na sobě. V čele se však s mírným odstupem osamostatnila trojice týmů, ke které se ovšem v případě vydařeného turnaje může přidat řada dalších týmů z lepšího středu tabulky.

Na čele první ligy stojí po dvou turnajích Semtamáci s bilancí 8 zápasů, 21 bodů. Semtamáci hrají AVL od jejího počátku v roce 2003 a co jim ubylo na vlasech a hbitosti, nahrazují týmovým pojetím a zkušenostmi. Tým třikrát vyhrál hradeckou soutěž, čtyřikrát byl druhý a po poněkud slabších letech se vrací zpět na výsluní. Uvidíme však, zda Semtamáci zvládnou stejně dobře i duely s týmy z čele, které jim los dosud nenabídl.

Druhá Dorotka Máchalová je takovou výstavní skříní hradecké AVL. Čtyřnásobní vítězové, aktuální obhájci, vítězové posledního Vánočního turnaje, dokonce v sezóně 2012/2013 i republikoví vicemistři, dlouhodobě lepší tým v Hradci nenajdete. Letos Dorotka lehce tápe, v prvních osmi zápasech už dvakrát prohrála, ale to nejlepší ze sezóny ji ještě čeká a svoji pozici ve finálové pětce si jistě pohlídá.

Na třetím místě řádí nováčci z týmu Čechomor, kteří tak zatím plní svůj dlouhodobý cíl, totiž projít přes Hradec do celostátního finále. Sice jim to trvalo dva roky, které potřebovali na průchod třetí a druhou ligou, ale tato sezóna je pro ně určující v tom, zda zvolená cesta byla správná. V současné době to navzdory čtyřem tie-breakům vypadá, že by to vyjít mohlo.

První trojice drží svoji úspěšnost nad pětasedmdesáti procenty. Následuje je středně rozlehlé stádo týmů s úspěšností někde mezi padesáti a šestašedesáti procenty, které se porvou o zbývající dvě místa do finále.

V druhé lize je suverénní Sokol Hylváty a vypadá to, že může v pohodě po novém roce udržet pozice a těšit se na první ligu, která jim loni těsně unikla. V lize třetí jsou rozdíly mezi týmy přece jen markantnější, čelo tedy vyrovnanější a ani vedoucí a stoprocentní Jaroměř si nevytvořila takový náskok, aby mohla juchat. Zvlášť s ohledem na finálové boje.