AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Už pět měsíců dělí od domova bývalou oporu Jihostroje České Budějovice a jednoho z nejlepších českých reprezentantů třináct tisíc kilometrů. Pětatřicetiletý Jiří Popelka teď hájí barvy argentinského UNTREF Voley, loni druhého nejlepšího týmu tamní ligy.

„Argentinská liga se vyznačuje technickými hráči, šikovnými nahrávači a nepříliš velkým diváckým zájmem,“ shrnul pro avlka.cz Popelka. V osmi bodech nastínil, jak se s hlavním městem Buenos Aires sžil.

Těší se z levného masa na steaky, překvapilo ho množství zvířat.

* čeho jsem se bál

V Argentině jsem byl před jedenácti lety na Mistrovství Světa ve volejbale s Juliem Velascem. Dodnes si pamatuji, jak nás seriózně upozorňoval na možnost krádeže či přepadení. Trochu jsem to měl v hlavě, když jsem přijížděl. Naštěstí jsem se do podobné situace nedostal. Už je jiná doba, bydlím v jedné z lepších čtvrtí a na ulici jsem nepotkal člověka vyššího než jsem já, takže se nebojím.

* v čem je argentinský volejbal jiný než ten český

Do Argentiny jsem šel za volejbalem a poznáním jiného světa. Obojí už mám nastudované. Volejbal je podobný jako všude jinde. Argentinská liga se vyznačuje technickými hráči, šikovnými nahrávači a nepříliš velkým diváckým zájmem.

* jak se našemu týmu daří

Do skončení základní části máme před sebou čtyři zápasy. Pak play-off a v něm chceme uspět, podobně jako ostatní týmy. Až na konci soutěže se uvidí, s jakým umístěním se vrátím do Čech.

* co bylo nejtěžší

Ze začátku to byla španělština, není těžká, ale pochytit základy mi pár měsíců trvalo. Po celou dobu se trápím, nebo spíš rostu z jejich časové nedochvilnosti. Zpoždění deset minut, půl nebo dvě hodiny je tu součástí každodenního života.

* jak mě nadchla místní kuchyně

Argentina je na tom podobně jako my, jejich jídla jsou především o masu, hovězím. Jejich pověstné steaky stojí za to, obzvlášť když v obchodě se dá koupit výborný půl kilový steak za osmdesát až sto korun. Jinak se tu jí podobně jako v jižní Evropě, trochu těstovin, občas nějaký salát. Ještě k tomu mají slabost na sladké. Nápojem číslo jedna je Cola, od dětí po důchodce ji pijí všichni. S alkoholem jsou tu střídmý, posedí, popijí trochu piva či vína, žádné opíjení či panákování jsem nezažil.

* co se mi na Argentině nejvíc líbí

Pozitivně, to je asi přístup lidí k životu, mají téměř pořád dobrou náladu a jsou veselí. Líbí se mi, že na každém rohu v Buenos Aires je park pro děti. Z té druhé stránky, třeba cestování. Zrovna jsem se vrátil z výletu. Pět dní na cestách, tři tisíce kilometrů a tři noci strávené v autobuse jsou dost silný kafe i na mě.

* co mě v Buenos Aires překvapilo

Buenos Aires je o malinko větší než Praha, v městě žije deset milionů lidí, k tomu dalších deset v blízkém okolí. Zácpa střídá zácpu. Mám radši menší města.
Co se týče trénování, mám pár zajímavých zážitků se zvířaty. Nejen, že každý druhý tu vlastní psa, ale při trénování nad námi často lítají holubi, v posilovně se kolem mě procházela kočka a ve sprchách jsem natrefil na pěticentimetrového švába.

* po čem se mi nejvíc stýská

Nyní tu panuje léto, dva měsíce je nad třicet stupňů. Jelikož v mém bytě není klimatizace, občas bych se chtěl přenést do Čech, ochladit se a vyválet se ve sněhu. Nejvíc mi chybí rodina, naštěstí to už nebude dlouho trvat a budu zase s nimi.

Psali jsme také:
Jiří Popelka v rozhovoru o Argentině
Volejbalová Argentina přivítá spolu s Gibou také Popelku

Autor: Jiří Popelka, Eva Fryšarová
Foto: Facebook page týmu UNTREF Voley