AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Uplynulý víkend v hale ČVUT na Podbabě potvrdil, že i tým z vyšší ligy může na síti úřadovat velice úspěšně. ENko si poté, co zdolalo celky P.V.C., Homohrobe, Mída Pelustiv a PEKOS, připsalo dvanáct bodů a je tak jedním ze Slevomat Borců víkendu. Nicméně ani to dost možná nebude letos týmu kapitána Petra Sidora stačit na účast v ligovém finále a bitvu o třetí ligu. „Nepředpokládáme to. Spíše zůstaneme ve čtvrté lize a stabilizujeme sestavu,“ říká smířlivě Petr Sidor. ENko momentálně ve čtvrté lize zaujímá sedmou příčku, k lídrům tabulky tu patří AVK Florenc, CS Army a Pod Petřínem.

Před sebou máte tři zápasy, je podle tebe možné pořadí zlomit?
Ano. Pokud bychom vyhráli všechny tři zbývající zápasy 2:0, můžeme se dostat do TOP5 a do finále. Ale nepředpokládáme to, spíše zůstaneme letos ve čtvrté AVL a stabilizujeme sestavu. Šance tu však je, zkusíme to a uvidíme.

Se sedmým místem jsi jako kapitán spokojený? Nebo byly na začátku sezóny vyšší ambice?
Sedmé místo je OK. Ambice nebyly, máme v týmu dvě nové nahrávačky a také jsme celý podzim kvůli opravě tělocvičny neměli společné tréninky a potkávali se jako tým pouze na turnajích. Ambice narostly až po tomto „borcovském“ víkendu.

Přitom jste se každý rok sunuli výš. Letos se tedy postupová šňůra přetrhne?
Ano, postupujeme každý rok, a ano, tak dlouho se chodí se džbánem, až se ucho utrhne. Postup spíš za rok.

Čím to je? Těžší liga, soupeři nebo se vám jen příliš nedařilo?
Čím to je? Netrénovali jsme celý podzim společně a naši chlapi možná přibrali na těle. Soupeři jsou výkonností velice podobní jako v lize o stupeň níž.

Budeš pro příští rok posilňovat kádr?
No comment. Vyhazovy našich hráčů nechceme sdělovat přes média (smích). První se poradíme jako tým, jak to bude dál. Ale nějaké posily v hledáčku máme.

Nicméně o víkendu se vám povedlo vyhrát čtyři zápasy v řadě. To ta sezóna není až zas tak neúspěšná.
Dokonce lze mluvit o našem „jediném“ letošním úspěchu. Omladili jsme tým o nové nahrávačky a teprve se na hřišti a v hospodách sbližujeme. Pokud však úspěch zopakujeme na příštím hracím dni, můžeme opravdu myslet i na TOP5 finálovou skupinu!

Odnášíte si z toho turnaje nějaký recept na úspěch?
Recepty nemáme, hrajeme poměrně dost spontánní volejbal, taktika nám je trošku cizí. Především jsme ten den projevili vysokou odolnost, neboť ve třech zápasech jsme vždy první set krutě doháněli velký náskok soupeře a zhruba kolem pětadvacátého bodu se skóre přehouplo na naši stranu!

Který z týmů vás nejvíc potrápil? Podle výsledků to vypadá na P.V.C., které je i tabulkově před vámi, hráli jste s nimi 28:26 a 26:24.
Důležité je, že když hrajete poprvé v životě s novým soupeřem, musíte jej včas odhadnout. Kdo jsou klíčoví hráči, a koho se vyplatí spíš ani nehlídat. Když včas poznáte silné stránky soupeře, můžete proti nim postavit kvalitní dvojblok a eliminovat je. Důležité ovšem je nedělat chyby, což se nám v prvním setu dne občas nedaří, zvlášť na servisu se tentokrát nedařilo.

Ano, P.V.C. bylo na začátek nejtěžší soupeř. Hráli přes jednu vyčnívající individualitu, a tu jsme na bloku postupně potupně pokryli. My se v útoku prosazovali jako celý tým, každý si občas bouchnul do balónu. Také nás potrápil tým Pekos výbornou hrou v poli.

I s Pekosem jste v prvním setu měli namále, když končil až za stavu 28:26.
S Pekosem nám nevyšel úvod zápasu, museli jsme opět v koncovce dohánět šestibodový náskok soupeře. To se nakonec naštěstí povedlo. Druhý set už byl jednoznačný.

Nicméně koncovky nakonec vždy mluvily ve váš prospěch.
V závěru je důležité nepadnout pod psychickou deku. Nerozklepat se jako ratlík a hrát odvážně. Ani soupeř nemůže mít štěstí po celý set a často se jeho slabá chvíle dostaví v závěru setu a nečekaně prohraje. Je to i dobrým základem pro druhý set, tohle soupeře znejistí do začátku další hry, přestane si věřit.

A co ostatní soupeři? Homohrobe a Mída Pelustiv?
Ostatní soupeři byli kvalitou hráčů o něco slabší, tam to byly spíše povinné tři body. I tak jsme předvedli několik zajímavých zásahů, baletních kreací či vrtulí.
Mída Pelustiv hraje spíše pro radost, takže 25:13, 25:13. Ale skvělý volejbal jsme nepředvedli, to spíše zase bylo o tanečním talentu našich mužů, máme fotograficky zdokumentováno.

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Eva Fryšarová