AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Když se jim na regionálním finále Amatérské volejbalové ligy v Hradci Králové zranil klíčový hráč, do celostátního finále o čtrnáct dní později rozhodně nenastupovali jako favorité. Jenže Dorotka Máchalová, dost možná i díky domácímu prostředí, překvapila. Celek kapitána Lukáše Potočného nechal v Hradci Králové stříbro. „Byla to fantazie,“ rozplýval se Lukáš. Jeho otec navíc neváhal vážit na 700 kilometrů, aby ho ze Slovenska přijel podpořit.

Do velkého finále jste šli s handicapem zraněného hráče Luboše Tipelta. Čekal jsi, že i přesto se umístíte tak vysoko?
Měli jsme cíl postoupit ze skupiny z prvního místa, a to se nám podařilo. Vyhráli jsme čtvrtfinále, semifinále, to byl pro nás bonus. A to, že jsme hráli finále? To nikdo z nás vážně nečekal, prostě fantazie.

Co se týče Luboše, je velkou oporou týmu, jsme rádi, že přišel alespoň na poslední dva zápasy a mohl nám pomoci i s bolavým kotníkem.

Který zápas hodnotíš během dne jako nejtěžší? V semifinále jste se museli utkat i s loňskými vítězi Nejde to!!!
Musím říct, že to byl Matrix, tým z Brna. Už při rozcvičování, když jsme viděli, jak jsou vysocí a šikovní, věděl jsem, že to nepůjde snadno. Hráli jsme ale výborně a k ničemu jsme je nepustili, to byla ta správná zbraň. Tým Nejde to!!! byl samozřejmě silným soupeřem, ale po prvním vyhraném setu jsem věděl, že to půjde a porazíme je.

Ve finále vás Slušnej oddíl zdolal 2:0. Co se stalo? Už vám po celodenních bojích došly síly?
Síly nedošly, alespoň mně ne (smích). Slušnej oddíl je tým, za který hovoří výsledky. Už jak si počínal celý rok v pražské lize a nakonec i na samotném celostátním finále. Měli výborného hráče Petra „Píďu“ Boulu, který nám v prvním setu (25:20) nastřílel ze servisu šest bodů, a to se už těžko s takovým soupeřem dohání. V tom druhém setu nám to prostě nevyšlo. Snad za rok (smích).

Letos se velké finále hrálo v Hradci Králové. Bylo pro vás domácí prostředí výhodou?
To určitě ano. Jsme tu doma, hrajeme tu všechny zápasy AVL, trénujeme tu jak na kurtu, tak na baru, takže známe terén. Další velkou výhodou byli diváci, známí, kamarádi, kteří nás přišli podpořit, což byl pro nás další hráč na kurtu. Velikánské díky všem, kteří přišli, jsou to vážně pocity, které se nedají popsat.

Tebe navíc přijel podpořit taťka ze Slovenska. Dával ti během dne rady?
Určitě to bylo podpora. Otec hrával volejbal dlouhé roky, dotáhnul to dokonce do první ligy, takže jeho zkušennosti byly přínosem. Jsem rád, že tam mohl bý s námi a vychutnat si tu úžasnou atmosféru.

Jaké jsou ambice týmu pro nadcházející ročník?
Už teď se těšíme, až nám začne další sezóna. AVLka není jen o volejbale, ale také o partě lidí, kamarádech, což je velkým přínosem. A ambice? Nechte se překvapit...

Přes léto si dá Dorotka pauzu nebo plánujete stále hrát?
Chceme se zaměřit na turnaje, kde se budeme moci střetnout s novými, nabušenými týmy. Co bychom nechtěli vynechat jsou Malšovice v Hradci, Chlumské léto, Pecka a přemýšlíme nad Křivoklátem, to je taková moje srdcovka.

Psali jsme také:

Sledujeme on-line: souboj o titul nejlepšího smíšeného amatérského družstva
Celostátní finále se koná v mém rodném městě, těší europoslance Vlasáka
Analýza velkého finále: očekává se vítěz z východu
Nešťastné vítězství Dorotky Máchalové. Je první, klíčový hráč je však zraněný
Předposlední turnaj první ligy zasáhl do pořadí, polepšila si Dorotka, Kodak v ohrožení
AVL: Dorotka Máchalová je stále neporažená
Předzvěst hradecké AVLky ovládla Dorotka Máchalová, loni přitom hrála druhou ligu

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Eva Fryšarová