AVL - Mizuno amatérská volejbalová liga

Můžete je znát z párty AVLky, kde jsme je ještě nikdy nenechali v klidu odejít. V repertoáru mají moderní, taneční i české písničky, jimiž dokáží obecenstvo rozparáďovat dlouhé a dlouhé hodiny. Pravda, hudbu si pouští ze záznamu, to ovšem jejich vystoupení na atraktivnosti neubírá. „Můj sen je to celé dělat živě, s velkou kapelou, ale šéfovat to budeme my. Což asi neklapne, jak znám chlapy,“ směje se zpěvačka Katka Chmelařová. Teď dívčí duo Single Ladies slaví své třetí narozeniny. 

Jako skupina jste nedávno oslavily tři společné roky. Jak funguje takové tříleté soužití dvou holek, nelezete si občas na nervy?
Lada (na fotce vpravo): Na nervy si nelezeme - nemáme na to totiž čas. Buď hrajeme, zkoušíme, stěhujeme, hledáme cestu, balíme a pak zase rychle domů - někdy rovnou do práce.
Katka (na fotce vlevo): Přesně tak, na to není čas a co se týče mě, já se na Ladu vždycky těším.

Vidíte na sobě od dob vašich začátků nějaký posun? Jaké jste byly a jaké jste teď? Jak hudebně, tak obecně.. 
Katka: Tak určitěěěěěě (smích), já doufááám, že jsme se od dob našich začátků někam posunuly. To by však měli posoudit spíš kamarádi, co na chodí na naše pravidelné narozeniny, kde představujeme nové písničky. Už nejsme tak ve stresu, už nás z toho před tím tolik nebolí hlava, nemáme žaludek na vodě, nezapomínáme různé kabely, flashky, boty, oblečení, ... Myslím, že teď už nastala konečně ta doba, kdy si to spolu s lidmi hlavně užíváme.
Lada: Vzpomínám si, jak nás kamarád pozval jako hosty do jeho kapely - oni byli rozjetí a mastili to naplno. A když jsme nastoupily my, vypadaly jsem prý jako když se omlouváme, že ty lidi chceme obtěžovat svým hlasitým zpěvem (smích). Myslím, že i tohle se dost změnilo. A hlavně jsme tak neuvěřitelně sehraný, že stačí jeden pohled a máme jasno.

Změnil se v průběhu let také váš repertoár?
Katka: Ani ne, snažíme se zařazovat do repertoáru aktuální písničky, co se hrají a jsou takzvaně in. Ale současně si tam necháváme i věci, které nás vyloženě baví. Koneckonců proto to děláme. Kromě pár interpretů, které dáváme z donucení, protože lidé je chtějí.
Lada: Ona až praxe ukáže co se líbí , ale v zásadě základ zůstává a my jen doplňujeme a moc nás baví tématické série – jako např. šedesátá léta, muzikály, letní songy a teď čerstvě rockovky.

Je nicméně nějaká písnička - srdcovka, kterou zpíváte pořád?
Lada: Těch je víc. Třeba písničky z Hříšného tance a z Pomády nikdy nezklamou.
Katka: What's Up! Jednoznačně.

Která je vaše nejoblíbenější?
Katka: What's Up! Jednoznačně.

Jak pak vzniká playlist na vystoupení? Má to na starosti jedna z vás nebo ho tvoříte společně?
Katka: Vzniká v mysli mojí drahé kolegyně Lady, protože já na to nemám buňky (smích).
Lada: Tohle musím poopravit, písničky většinou vybírá Káťa, ona je dokáže najít a přesně se trefit do vkusu nás obou a pak je taky dokáže finálně nechat upravit do hratelné podoby pro nás. Já pak při tom samotném hraní vymýšlím pořadí.

Dochází pak v takových chvílích i k ostřejší výměně názorů?
Lada: No jééééje! Jsme každá dominantní, perfekcionistická, ale přitom úplně jiná. To se zákonitě odrazí při nácviku nových písniček, jejich pojetí nebo choreografie. Porod vždycky bolí, a kdo tvrdí, že ne, kecá. Ale to naše společné miminko na konci je krásný výsledek společné práce a oboustranného kompromisu.
Katka: Playlist je snad jediná věc, do které Ladě nemluvím. K ostřejší výměně dochází skoro pokaždé, když o „něco jde“. Ale naštěstí to je jen v rámci boje pro dobrou věc.

Lado, na webu o sobě píšeš, že tvou velkou vášní je swing. Můžeš si to vzhledem k posluchačům dovolit promítnout také do Single Ladies?
Lada: To je těžké, občas se najdou příznivci a znalci, ale i oni si jdou na nás spíš zaskotačit a takzvaně si vyčistit hlavu. Swing se na to úplně nehodí, i když já bych na něj klidně pařila, ale stejně jsme ho k nám nenápadně propašovaly.

Jací jsou vlastně vaši posluchači?
Katka: Skvělí! Většinou. Hlavně jsem zjistila, že čím jsem starší, tak se v nich vůbec nevyznám.
Lada: Vnímaví, inteligentní, empatičtí a hlavně nezkazí žádnou legraci.

Dokonce jste několikrát hráli i pro AVLkaře, v Hradci i v Praze, jací jsme jako publikum a „pařmeni“?
Lada: Musím říct, že obdivuji, jak od rána bojujete na hřišti a pak se vás ve tři ráno snažíme přemluvit, že jste už „určitě fakt unavení“ (smích).
Katka: K neutahání, vděční, divocí, crazy, s jedinečnou atmoškou. Na vás se vždycky těšíme, víme, že to bude jako vždy totální nářez (smích).

Obě jste hezké holky a k tomu si stoupnete na pódium, kde to umíte skvěle rozbalit. Chodí za vámi muži s pozvánkami na rande?
Lada: No za mnou ne (smích). Káťa, to je takové sluníčko, co sleze z podia a září a umí si všechny získat, já kdyby to nebylo blbý, přečkám přestávku s knížkou (smích).
Katka: Chodí, chodí, ale s požadavky na telefonní číslo a za kolik hrajeme.

Nebo naopak, musely jste někdy na koncertě řešit dotěrného fanouška? Matně si něco podobného vybavuju i z Hradce..
Katka: Většinou je to takové slušně milé, ale je pravda, že v Hradci to s jedním týpkem bylo trošku přes čáru. Alkohol je holt Démon, snad v pohodě i u něho.

Vraťme se teď tedy do roku 2009, jak Single Ladies vznikly? Kde jste se poznaly?
Katka: Na plavání našich dětí. Když jsme je krmily svačinou, tak jsme si vzájemně stěžovaly jedna druhé, jak se zase přes víkend nevyspíme, že každá někde křepčíme s kapelami, slovo dalo slovo a zjistily jsme, že obě zpíváme, ale zatím ne spolu.
Lada: V podstatě jsme si trošku postěžovaly, že pánové mají trošku jiný vkus na písně než my, a že by bylo fajn to dělat trošku po svém. A i když ta cesta od prvního nápadu k realizaci byla složitější, než jsme si tam v herně představovaly, jsem pyšná že jsme to nevzdaly.

Jste jen parťačky na pódiu nebo i kamarádky v soukromí, které spolu řeší typicky holčičí věci?
Katka: No jéje! Chcete jet někdy v jednom autě s námi na hraní (smích)?
Lada: Přesně, u takhle blízké spolupráce to podle mě ani jinak nejde. A myslím, že by to bylo vidět i na podiu.

Jaké byly začátky Single Ladies? Byla v začátcích i nějaká tréma nebo už jste byly ostřílené zpěvačky?
Lada: Dřív, když se mě maminka zeptala kde hrajeme, řekla jsem: Mami nevím, kde mě vyloží, tam zakvičím. To už neplatí a já si zpětně sypu popel na hlavu, že jsem některé věci považovala za samozřejmost, aniž bych tušila, co práce to dá.
Katka: Ostřílené zpěvačky s trémou jako blázen. Začátky byly krušné, zpívání bylo jediné, z čeho jsem neměla strach, neustále řešíme spíš techniku, kabely,..To je jediný nezvyk, když si všechno obstaráváme samy. Doposud jsme byly zvyklé, že se jen otevře nebo zavře pusa a po vystoupení vezmete kabelku s lakem na vlasy a jde se domů. Tady máme několik funkcí přes manažera, bedňáka, zvukaře, řidiče, a to je pro „nás křehké ženy“ přeci jen někdy únavné.               

Každá za sebou máte i jiné hudební projekty. Hudba vás táhla odmala?
Katka: Od puberty přesně. Ale s muzikou jsem celý život, táta byl muzikant.
Lada: Odmalička. Zabalila jsem se do záclony, pustila si kazeťák, do ruky vzala švihadlo a zpěvačka byla na světě.

Na jaké hudbě jste vyrůstaly?
Lada: Já na klasice, a od puberty jsem prošla všemi žánry, strašně ráda vzpomínám na Stromboli, nebo Pražský výběr.
Katka: Vladimír Mišík, Petr Novák, Paul MC Cartney, Olympic, Rolling Stones, Paul Simon, to poslouchal táta a já s ním. Ale sama jsem si prošla obdobím soulu, popu, rocku, abych zjistila, že mě nejvíc baví funky.

Co vás nicméně ještě baví kromě hudby?
Katka: Lyže, brusle, vaření (ale nikdo to ještě nepochopil), škola (mě to fakt baví), Pepíno (já bych na něj málem zapomněla, už umí Ř (úsměv))
Lada: Moje koníčky se odvíjí od zájmů mých dvou borců: takže přes šachy, basket po výrobce parních lokomotiv. Také máme nové „miminko“ – pejska maltézáčka Naishu (konečně holčička) a králíka Jahodu, film, knížky a pletení.

Máte teď nějakou vizi, kam chcete aby se Single Ladies ubíraly?
Katka: Přežít našláplý prosinec. Můj sen je to celé dělat živě, s velkou kapelou, ale šéfovat to budeme my. Což asi neklapne, jak znám chlapy.
Lada: To je hezký, to by se mi taky líbilo. V podstatě pokračovat v našlápnuté cestě a zvyšovat levely, poznávat nové lidi a nechat se od nich učit a neustrnout .

Kde se vidíte za další tři roky?
Katka: Na našich šestých narozeninách tentokrát na téma Sněhurka a sedm trpaslíků /se/ milují jazz. Totálně zmáklá akce a my šťastné, že jsme to zase přežily. 

Autor: Eva Fryšarová
Foto: Archiv Single Ladies